Důvěrně známý Houser reprezentoval ČR na 28. Mezinárodní chemické olympiádě v Moskvě, kde vytěžil, mimo jiné i ze svých předchozích účastí na LOS v Běstvině, stříbrnou medaili.

V současnosti se na VŠCHT v Praze věnuje elektrochemii na pomezí analytické a anorganické chemie a předsedá Ústřední komisi Chemické olympiády. Je vyhlášený gurmán a germán. Jeho snahy zavádět germanismy na LOS v Běstvině se ostaním pohodlně daří korigovat, avšak v zavádění gurmanismů ho plně podporují. Odborný program chemické sekce je plně v jeho režii.

K seznámení Honzy Kotka s Běstvinou došlo v roce 1991, kdy tam přijel jako mladý a nepříliš úspěšný řešitel krajského kola kategorie C. Nicméně právě tento tábor v něm zažehl lásku k chemické olympiádě a k chemii vůbec, a rozhodl tak o jeho dalším studijním a profesním směřování. Od té doby jezdí na Běstvinu nepřetržitě, až dospěl k funkci hlavního vedoucího, kterou zastává již několik posledních let.

Honza pracuje na Katedře anorganické chemie PřF UK v Praze, kde se věnuje bádání na poli koordinačních sloučenin a jejich významu pro medicinální aplikace. Na Běstvině cíleně omezuje germanismy zaváděné Cigim, Tomem a Houserem. Spolu s hospodářkou Zuzkou pak (v rámci finančních možností daných rozpočtem) gurmanizuje jídelníček.

Zuzka Kotková, profesí chemička (studentka doktorského studia na Katedře anorganické chemie PřF UK v Praze), nyní hlavně matka, je hlavní hospodářkou LOS v Běstvině.

Svou averzi k tučným masům, knedlíkům a koprové omáčce uplatňuje při proškrtávání jídelníčku zděděného z minulých let. Proto můžete na táboře zapomenout na flaxa-knedlo-uho, a máte šanci vychutnat např. fusilli s kuřecími kousky na bazalce v sýrové omáčce, zapečený rajčatovo-brokolicovo-sýrový mls či filet z pangasia na smetaně.

Tom se slzou v oku vzpomíná na účast na Běstvině v letech 96-98 a svého oddílového vedoucího ještě-dlouho-ne-docenta Honzu Kotka. Chemii se dále vyučil na Přírodovědecké fakultě v Praze a nyní bádá a učí na Technickém institutu v Karlsruhe v Německu. Při své práci počítá molekuly, k dnešními dni už je u čísla 4370228.

Tom se na Běstvině stará o to, aby účastníci nepřistupovali na nelegální www stránky a naopak aby nelenili, chopili se míče či švihadla a protáhli svá těla. Mimoto podporuje Housera v zavádění germanismů a plážového povalečství. Má rád modré slony a s oblibou řídí autobus.

Lenka vystudovala buněčnou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Následně působila na Ústavu Maxe Plancka ve Freiburgu v Německu. Na svou alma mater se vrátila a v současnosti tam vyučuje a bádá. Zajímá se o placaté červy, které sleduje pomocí mikroskopů, a o cytoskelet, který pomocí mikroskopů sleduje také. Běstviny se účastnila ještě v dobách, kdy se jí říkalo Kráca. Dnes jí všichni říkají Lenko a ona archaická přezdívka slouží jen jako etalon běstvinské zasloužilosti.

Spolu s Petrem Š. konkoordinuje biologický program na Běstvině a přednáší buněčnou, molekulární, příp. vývojovou biologii. Spoluorganizuje výjezdy biologických soutěžících na mezinárodní kola Biologické olympiády. Byť to na Běstvině není moc potřeba, Lenka si potrpí na dobře vyvážené centrifugy. Tohle není žádná metafora, eppendorfky prostě musí být na svých místech. Tečka.

Honzovy kroky po tříletém běstvinském působení vedly na 3. lékařskou fakultu UK, kde nabyl dostatek vědomostí a zkušeností, aby se nyní mohl na LOS v Běstvině starat o marody. Mnoho jich většinou nebývá, k Honzově oblíbené činnosti proto patří tahání klíšťat z lesu-chtivých a louky-chtivých biologů.

Přestože je Němec, je Moravák jak poleno, což kromě mluvy často potvrzuje nějakým pěkným kouskem moravské slaniny či jinými pro Moravu typickými dobrotami. Rád se účastní bojů o BBTS (běstvinská basketbalová tribuna slávy), nutno podotknout, že ve dnech, kdy mu to jeho bolavé koleno dovolí, velmi úspěšně.

Petr Šíma se se podílí na koordinaci biologického programu Běstviny. Přes různé funkce v Biologické olympiádě (přešel z vedení pracovní skupiny CD na post vedení pracovní skupiny AB) na Běstvinu invadoval v poměrně pokročilém věku. Z pouhého parazita se stal v roce 2014 programákem druhého běhu, malé Běstviny aka Běstvinky, rok na to povýšil na velkou.

Učí v Praze na Gymnáziu Botičská, takže se mu díky tomu občas dostanou pod ruku šikovní olympionici i ve škole. Ve Stanici přírodovědců DDM vede už dlouhá léta kroužek biologie pro středoškoláky, v průběhu roku v Praze organizuje přednášky pro soutěžící v Biologické a Chemické olympádě.