Santiniho kaple vede na úvod

Martin Balouch

Martin patří k nejčerstvějším akvizicím běstvinského oddělení lidských zdrojů. V žilách mu koluje slovácké krev. Je fanouškem moravských produktů a reálií obecně. Studuje chemii na Vysoké škole chemicko-technologické, ačkoli byl jistou dobu univerzitně promiskuitní.

Martin je stříbrný medailista 46. Mezinárodní chemické olympiády v Hanoji. Zajímá se o fyzikální chemii a chemické inženýrství a ráno mu nedělá problémy kvůli chemickým zájmům velmi brzo vstávat. Je vášnivým hráčem stolního tenisu. Mnoho účastníků LOS v Běstvině (snad kromě Lukáše Mikulů) se o tom během běstvinských turnajů posledních let důkladně přesvědčilo, když měli možnost s Martinem prohrát.

Ondřej Daněk

Ondra je suverénně nejmladší člen týmu, takový benjamínek, kterému byste za upřímný úsměv ochotně koupili šmoulovou zmrzlinu. Co zatím nenabral věkem, to dohání výškou, neboť je po hlavním vedoucím Kotkovi druhý nejvyšší na Běstvině. Hodnotou BMI se však od Kotka diametrálně liší.

Ondra je zdatný organický chemik. Své organosyntetické dovednosti tříbí během studií na VŠCHT Praha, kde v laboratoři ochotně tráví dny i noci. Má rád psy všech tvarů a velikostí. Na Běstvině se stará o některý z oddílů a přednáší o chemii, která smrdí toluenem.


Michal H. Kolář

Jeho nelibost k rajčatům je známější než jeho jméno. Den na Běstvině, kdy se podává rajčatovo-brokolicovo-sýrový mls, obvykle v koutě o hladu protrpí, protože rajčata z mlsu nejdou vybrat...

Michal studoval na Přírodovědecké fakultě UK a ÚOCHB AV ČR v Praze. Hned po doktorátu vyrazil na zkušenou do Německa a postupně poznal výzkumné ústavy poblíž Cách a Gotinek. Nyní už kotví na VŠCHT v Praze a věnuje se studentům, studentkám, a velkým biomolekulám. Na Běstvině propojuje fyzikální a obecnou chemii s matematikou a biochemií. Mimo to mu dělá radost všechny na Běstvině fotografovat a lituje, že během soustředění nemůže spávat v iglú.

Luděk Míka

Luděk, kterému nikdo neřekne jinak než Lumec, má ještě v živé paměti vzpomínky na červenec roku 2004, kdy odjel rodičům na čtrnáct dní na Běstvinu a vrátil se změněný k nepoznání. Obzvláště co se barvy oblečení týče... Jeho prvním oddílovým vedoucím byl, v té době ještě ne-hlavní-vedoucí Honza Kotek. V následujících letech vystřídal i ostatní vzory oddíláků.

Protože pracuje raději rukama než hlavou, na LOS vede komando bílých plášťů, čili trénuje účastníky v praktické chemii. Stejně tak se stará o večerní vyžití těch, kteří už nechtějí koukat do knih ani se honit za kopacím míčem. Po večerech myje nádobí a rád se vyskytuje všude, kde je oheň – třeba při zapalování táboráku.


Tatiana Nemirovich

Pokud na Běstvině uslyšíte akcent veksláků s východními valutami, nejspíš někde poblíž bude Tatiana. Pochází totiž z města na řece Moskvě, z Moskvy. Jako středoškolačka na Běstvině nikdy nebyla, o to víc ji ale miluje nyní, když plní roli oddílové vedoucí a fotografky. Svou kariéru chemičky začínala v organické laboratoři na VŠCHT. Nyní na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pomocí počítačů studuje rozpouštění elektronů ve vodě či amoniaku. Jako bývalá turistická průvodkyně po Praze má dobrý přehled o slevách v pohostinstvích, barech a pamětihodnostech.

Petr Slavíček

Spolu s Honzou Kotkem patří Petr Slavíček k největším pamětníkům, neboť na Běstvinu přijel poprvé jako mladý holobradý studentík mezi prvním a druhým ročníkem gymnázia v roce 1991. Dnes sice musí občas oholit tváře, však mladický duch tomuto profesorovi působícímu na VŠCHT v Praze zůstal. Je velkolepým velitelem ranních rozcviček a přednáší fyzikálně-chemickou tematiku.

Jako známý vegetarián plně podporuje Zuzčiny snahy o omezení tučného masa a zezelenění jídelníčku. Má nepřehlédnutelný cit pro puritánsky čistou češtinu, podle všech zjištění ale není natolik starý, aby se osobně podílel na díle obrozenců 19. století, ač by jistě rád.


Pavel Švec

Během roku byste se s Pavlem mohli potkat s největší pravděpodobností v belgickém Ghentu, kde právě prochází postdoktoranským tréninkem a kde ve volných chvílích degustuje belgické modely piv. Pavel během studií absolvoval dvě pražské vysoké školy (VŠCHT a PřF UK) a syntetickou chemii se vyučil na dvou ústavech Akademie věd ČR (ÚOCHB a UMCH). Předtím ještě stihl získat dvě medaile z IChO (bronz a stříbro). Pouze maturitu má jen jednu, a to z českobudějovického gymnázia.

Jeho záliba v přespolním běhu stejně jako rozvážná povaha se skvěle hodí na roli oddílového vedoucího, kterou na Běstvině vykonává. Mimo to přednáší organickou případně analytickou chemii.

Lukáš Tomaník

Kdyby Lukáš zrovna netrávil na VŠCHT čas doktorátem a neučil na jednom pražském gymnáziu chemii, klidně by se mohl jako profesionál prát pod hlavičkou nějaké karatistické sportovní organizace. Za mlada mu to totiž šlo tak dobře, že nebýt jednoho karatisty před ním, přivezl by bronzovou medaili z mistrovství světa. Otázka, proč Lukáš nakonec zvolil nesportovní dráhu a proč se místo povalování se na matraci v bílém županu věnuje teoretické predikci spekter a proč na Běstvině dělá oddíláka a přednáší analytiku, je skvělým začátkem konverzačního diagramu, pokud se s Lukášem potkáte osobně. Jako alternativní téma se nabízí nutella. Lukáš po chuti bezpečně rozezná její německou variantu od francouzské.


Extended:

Na organizaci chemického programu se podílí řada dalších lidí, z nichž někteří na Běstvině stráví každoročně mnoho dní. Patří k nim především: